Světelné modifikátory: Jak fungují a na co je potřebujeme

Focení v ateliéru, zejména dobře vybaveném technikou, může být pro začínajícího fotografa trochu frustrující. Jak se v tom všem vyznat, aby focení vypadalo profesionálně, a vy jste nebyli za hlupáka před manažerem ateliéru nebo modelkou? Připravili jsme pro vás podrobný tahák, který si můžete projít před focením a vybrat si, jaké světelné modifikátory se vám pro konkrétní účely hodí.

Text a foto: Galina Gordeeva | Modelka: Sandra Laovská

Charakter světla: Tvrdé vs. měkké

Světlo je základem každé fotografie a jeho charakter zásadně ovlivňuje konečný vzhled snímku. V ateliérové fotografii se obvykle setkáváme se dvěma hlavními typy světla – tvrdým a měkkým. Rozdíl mezi nimi spočívá v přechodech mezi světlem a stínem, v jejich ostrosti a kontrastu. Důležité je si uvědomit, že se tu nebavíme o hloubce stínu, ale o tom, jak ostrý je přechod mezi světlem a stínem. Dnes se nebudeme soustředit na samotné světelné zdroje, ale na modifikátory, které můžete použít, abyste dosáhli požadovaného efektu.

A ještě jedna věc: neexistují lepší nebo horší modifikátory. Každý je vhodný pro jiný účel, a když je dokážete správně používat, máte vyhráno. Než se pustíme do modifikátorů, je dobré si ujasnit, co vlastně znamená tvrdé (ostré) a co měkké světlo.

TVRDÉ SVĚTLO

Tvrdé světlo vytváří ostré přechody mezi světlem a stínem. Stíny jsou výrazné, což přidává fotografii dramatičnost a kontrast. Tvrdé světlo se hodí, když chcete zdůraznit texturu nebo vykreslit krásné kontury. Funguje skvěle ve scénách, kde je umístěno vzadu a osvětluje objekt. Pokud chcete prozářit objemné vlasy, závoj nebo zvýraznit texturu vzduchu (např. mlhu, vlhko nebo kouř), tvrdé světlo je ideální volbou. Může také vypadat skvěle, pokud je přímo viditelné v záběru – tomu se říká „uznané světlo“. Takový efekt je třeba vidět v akčních scénách, jako třeba boxerský zápas, kde světlo připomíná stageový projektor. Nezapomeňte, že zdroj tvrdého světla je vždy malý. Může to být žárovka, baterka, ateliérový reflektor, nebo dokonce slunce za jasného dne. Ačkoliv je slunce obrovské, díky své vzdálenosti se nám jeví jako malý bod, což vysvětluje princip tvrdého světla: když velký světelný zdroj umístíte daleko od objektu, stane se z něj tvrdé světlo – pokud jeho výkon stačí, aby dosáhl objektu.

Modifikátory tvrdého světla v ateliéru poznáte jednoduše: jsou to všechny věci, které cinkají, když do nich zaklepete.

1 Klasické reflektory

Reflektory bez dalších difuzních prvků poskytují přímé, tvrdé světlo, které vytváří ostré a kontrastní stíny. Často se používají v dramatické portrétní fotografii nebo k zdůraznění textury – ať už v portrétech, nebo v produktové fotografii. Existují v různých velikostech, ale jak už bylo zmíněno, nikdy nejsou tak velké jako softboxy. Kdyby byly, světlo by se stalo příliš měkkým a reflektor by tím ztratil svůj charakteristický efekt.

V ateliéru často zaznívá otázka: co se stane, když před reflektor umístím difuzní vrstvu? Bude světlo měkčí? Nebude! Pokud vám někdo prodává difuzní vrstvu na systémový blesk s tím, že získáte měkké světlo, je dobré k tomu přistupovat s rezervou. Ano, taková vrstva může zmírnit tvrdost stínů, například na pozadí za modelem, ale skutečný

charakter světla zůstane stejný. Dokud se nezmění velikost světelného zdroje

nebo jeho vzdálenost od objektu, nebude světlo opravdu měkké.

Na obličeji modelky je stín s tvrdými okraji, je dobře vidět i na pozadí

2 Komínky

Komínkové reflektory soustřeďují světlo do úzkého paprsku, což umožňuje precizní nasvícení konkrétní oblasti – například obličeje, vlasů nebo určité části scény. V módní a produktové fotografii se často používají ke zdůraznění detailů čistým, koncentrovaným světlem.

I když komínek vytváří poměrně ostrý kruhový svazek světla, nenahrazuje gobo projektor s šablonami k tvarování světla, které dokáže vykreslit přesné obrysy kruhu či jiných tvarů.

Výrazně směrované světlo. Nasvítí jenom malou oblast, všechno ostatní je ve tmě

Portrétní fotografové komínek tradičně využívají k vytvoření světelné skvrny na pozadí, nejčastěji za hlavou modelu. Tento efekt připomíná jemnou „svatozář“ a dodává snímku vizuální hloubku.

3 Beauty Dish

Beauty dish je specifický typ reflektoru, který stojí na pomezí mezi tvrdým a měkkým světlem. Ve své podstatě jde o jakýsi mezistupeň – zachovává kontrast a tvarování rysů obličeje, ale zároveň dodává jemnější přechody mezi světlem a stínem, anebo vzdálenosti od objektu. Jestli je beauty dish tvrdý nebo měkký zdroj, fakticky

záleží na velikosti objektu, který fotíte. Pokud je to celá postava, rozhodně ho zařadíme do tvrdých modifikátorů, v případě, že fotíte jenom headshot, je to spíše měkký zdroj.

Obvykle je beauty dish největším z modifikátorů tvrdého světla, a jeho vnitřní povrch bývá natřený bílou nebo stříbrnou barvou. Přímo uprostřed je umístěna kulatá ploška, která zakrývá samotný zdroj světla a odráží jej zpět na vnitřní povrch beauty dishe.

Tvrdost tohoto modifikátoru hodně záleží na vzdálenosti od modelky. Tady je dost blízko proto tvoří poměrně měkké stíny

Výsledkem je směrované, ale zároveň rozptýlené světlo, které dokonale modeluje obličej a zvýrazňuje texturu pleti bez tvrdých přechodů. Díky tomuto efektu je beauty dish oblíbeným nástrojem ve fashion a beauty fotografii, kde je žádoucí kombinace jemnosti a precizního nasvícení rysů.

MĚKKÉ SVĚTLO

Měkké světlo je rozptýlené a jeho charakter, stejně jako u tvrdého světla, závisí především na velikosti světelného zdroje, respektive modifikátoru. Čím je světelný zdroj větší, tím jemnější jsou přechody mezi světlem a stínem. Výsledkem je lichotivější vzhled pleti a přirozenější efekt, což je důvod, proč se měkké světlo často využívá v portrétní fotografii. Jeho hlavním přínosem je schopnost skrýt drobné nedokonalosti pleti, které by při tvrdém světle – pokud by bylo umístěné na stejném místě – výrazně vynikly.

V přirozeném prostředí se s měkkým světlem setkáváme například při zatažené obloze. Celá obloha v takovém případě funguje jako obrovský rozptylovač světla, který eliminuje tvrdé stíny a vytváří plynulé přechody mezi světlem a tmou. Dalším přirozeným zdrojem měkkého světla jsou okna. Všimli jste si, že většina klasických portrétů byla malována právě u okna? Ať už šlo o běžné nebo střešní okno, poskytovalo ideální jemné osvětlení.

V ateliéru máme možnost simulovat prakticky jakýkoliv typ měkkého světla a kombinací různých zdrojů vytvářet nespočet variant svícení. Kromě samotné velikosti modifikátoru hraje zásadní roli také rozptyl světla. Difuzní materiály, různé modifikující doplňky i okolí

pomáhají světlo nasměrovat nebo naopak a rozprostřít, což zásadně ovlivňuje jeho celkový charakter.

Při práci s měkkým světlem je dobré vzít v úvahu i samotné prostředí ateliéru. Bílé zdi, světlý strop a jejich výška – to vše má vliv na odrazy světla. Světlé povrchy odrážejí světlo zpět, takže pokud pracujete s měkkým zdrojem, je velmi pravděpodobné, že se část světla odrazí od stěn a vrátí se zpět na modelku. To může být výhodné, pokud chcete maximálně vyplnit stíny.

Pokud ale potřebujete světlo lépe kontrolovat, budete muset použít pomůcky, které světelné paprsky zastaví – například V-flat, což je dvojitá deska, jejíž jedna strana je natřená černě. Umístěním takového V-flatu na jednu stranu modelky docílíte prohloubení stínů, aniž byste změnili charakter světla. Měkký zdroj zůstane stále měkkým zdrojem, přechody mezi světlem a stínem budou stejně jemné.

1 Obdélníkový softbox

Obdélníkový softbox je jedním z nejuniverzálnějších modifikátorů světla. Díky svému tvaru skvěle simuluje přirozené světlo přicházející například z okna.

Velikost softboxu ovlivňuje hned několik faktorů. Za prvé, čím je větší, tím měkčí stíny vytváří. Menší modely naopak poskytují kontrastnější osvětlení. Za druhé, správná velikost softboxu se volí podle velikosti scény. Pokud například fotíte portrét dvou nebo tří lidí najednou a chcete měkké světlo, zvolte větší softbox. Naopak při focení drobných objektů, jako jsou hodinky nebo šperky, si vystačíte se softboxem o rozměrech 20 × 20 cm.

Měkké světlo připomínající světlo z okna. Stíny v pozadí se rozptýlily

2 Stripbox

Stripbox je úzký softbox tvaru pruhu, ideální pro akcentní světlo. Je dost hluboký, aby světlo efektivně nasměroval, což ho činí oblíbeným modifikátorem pro módní fotografii

a dramatické portréty.

Nejčastěji se využívá pro nasvícení okrajů postavy nebo vlasů, čímž pomáhá oddělit subjekt od pozadí a dodat snímku hloubku. Skvěle se hodí pro snímky celých postav, kdy chcete zdůraznit obrysy těla a zároveň zabránit nežádoucímu úniku světla do okolí.

Dlouhé a úzké světlo s voštinou. Na pozadí za modelkou je vidět světlý pruh

Dalším zajímavým využitím stripboxu je dramatický portrét na tmavém pozadí s nasvícením shora. Světlo je dostatečně měkké, aby pleť vypadala dobře, a zároveň precizně směrované – tak, aby neosvětlovalo pozadí ani popředí, které lze nechat tmavé nebo osvětlit jinými zdroji.

NÁŠ TIP: Rozhodně doporučujeme k softboxu přikoupit voštinu (tzv. honeycomb grid). Tento doplněk pomáhá ještě lépe nasměrovat světlo a zabránit jeho nežádoucímu rozptylu.

3 Octabox

Octabox nabízí rovnoměrnější rozptyl světla než obdélníkový softbox. Díky svému osmihrannému tvaru vytváří přirozeně vypadající světelné odlesky v očích modelu, což je obzvlášť důležité pro portrétní fotografii. Právě proto je tento modifikátor oblíbený zejména mezi beauty a fashion fotografy.

Stejně jako u klasických obdélníkových softboxů zde platí pravidlo: čím větší scénu osvětlujete, tím větší by měl být i octabox. Na detailní portrét (headshot) obvykle postačí menší octabox o průměru 60 cm. Pokud ale fotíte například rodiny s dětmi, doporučuje se větší varianta s průměrem až 1,5 metru, která zajistí měkké a rovnoměrné osvětlení celé skupiny.

Velký světelný zdroj. Hranice stínů skoro není znatelná

Octabox se nejčastěji využívá jako hlavní světlo v osvětlovacím schématu. Obvykle se doplňuje dalšími světly s odlišnými modifikátory – například stripboxy umístěnými zezadu pro zvýraznění tvarů těla, V-flat deskou na druhé straně modelu pro úpravu kontrastu stínů nebo reflektorem či komínkem pro vytvoření světelného bodu na pozadí.

4 Deepbox

Deepbox se od běžného softboxu liší hlubší konstrukcí, která umožňuje lepší kontrolu nad směrováním světla. Výsledkem je kontrastní, ale stále měkké světlo, což je ideální pro dramatické portréty. Díky své hloubce deepbox soustřeďuje světlo do jednoho směru a zároveň snižuje jeho rozptyl, což vytváří ostřejší stíny a větší kontrolu nad atmosférou snímku.

Pokud však máte v ateliéru nízké stropy nebo omezený prostor, počítejte s tím, že bude náročné deepbox správně napolohovat, aby nebyl příliš blízko k objektu.

Světlo je podobné světlu od octaboxu, jen je více směrované. Tady jsme nepoužili rozptylovací vrstvu a je to znát především podle stínů na pozadí

Když mluvíme o směrování světla pomocí deepboxu, vzniká otázka: Jaký je rozdíl mezi deepboxem a softboxem s voštinou? Výsledek je sice podobný, ale princip fungování se liší. Softbox s voštinou omezuje rozptyl světla mřížkovou strukturou, čímž

zajišťuje lepší kontrolu nad stíny a zabraňuje nechtěnému „rozlévání“ světla do stran. Deepbox naproti tomu díky své hloubce přirozeně směruje světlo už sám o sobě, takže voština není vždy nutná. Při porovnání dvou stejně velkých modifikátorů bude světlo z deepboxu kontrastnější a více směrované než u běžného softboxu. Pokud tedy hledáte měkké světlo s přesným směrováním, je ideální volbou softbox s voštinou. Pokud však potřebujete směrovější světlo s vyšším kontrastem, lepší volbou bude deepbox.

5 Balón

Balónový softbox, známý také jako Lantern Softbox, je navržen pro rovnoměrné rozptýlení světla do všech směrů. Často se používá jako vyplňující světlo nebo pro nasvícení větších prostor. Skvěle se hodí pro situace, kde je potřeba měkké a přirozené světlo, například při skupinové fotografii nebo ve filmových produkcích. Protože světlo z balónového softboxu není směrované, je vhodné využít odrazů od okolních povrchů. Pokud například fotíte scénu, kde několik lidí sedí u stolu, můžete balón zavěsit nad

stůl pod strop. Pokud je strop bílý, část světla se od něj odrazí zpět na tváře modelů, čímž efektivně vyplní případné stíny.

Balónový softbox je skvělým řešením pro slabě nasvícené místnosti, zvlášť když nemáte

k dispozici více světelných zdrojů. Výrazná část světla dopadne na hlavní objekt, zatímco zbytek se rozprostře po místnosti a lehce prosvítí i tmavší pozadí.

Světlo se rozptyluje na všechny strany a odráží se od stropu i stěn. Stíny prakticky nejsou

DEŠTNÍK

Deštník je skvělým řešením pro fotografy, kteří často cestují za klienty a potřebují lehký, skladný a rychle použitelný modifikátor světla. Je jedním z nejdostupnějších nástrojů pro změkčení světla a díky své jednoduché konstrukci jej lze snadno nastavit i v improvizovaných podmínkách.

Existují dva základní typy deštníků – průsvitné a odrazné. Průsvitné deštníky světlo rozptylují, čímž vytvářejí měkké, přirozené nasvícení podobné dennímu světlu. Odrazné deštníky fungují na principu odrazu, kdy světlo směřují zpět na scénu, čímž poskytují širší a rovnoměrnější pokrytí. Oba typy mají své specifické využití a volba mezi nimi záleží na požadovaném efektu.

Princip deštníku je v mnohém podobný softboxu – oba slouží k změkčení světla a eliminaci tvrdých stínů. Na rozdíl od softboxu ale deštník nemá pevné boční stěny, takže světlo se může volně šířit i do okolí. V některém z příštích čísel se budeme podrobněji věnovat nezbytnému vybavení mobilního fotografa, ale už teď stojí za zmínku, že správně umístěný deštník v kombinaci se systémovým bleskem umožňuje dosáhnout profesionálních výsledků nejen při focení za šera, ale i za ostrého denního světla.

Bez použití voštiny

S voštinou: Voština nijak neovlivní charakter světla, jen ho nasměruje. Rozdíl mezi portréty s voštinou a bez je vidět hlavně v pozadí

MODIFIKUJÍCÍ DOPLŇKY

Difúzní vrstva

Difuzní vrstvy na tvrdých nebo měkkých světelných zdrojích, pomáhají rozptýlit světlo, ale nemění jeho charakter. Použitím více vrstev difuze lze ještě více eliminovat ostré stíny (hlavně v pozadí), a vytvořit rovnoměrnější a jemnější světelný efekt.

Voština

Voština omezuje rozptyl světla a usměrňuje jej do přesně vymezeného kužele. Používá se k dosažení směrovanějšího světla, často na separaci objektu od pozadí. Vyrábějí se voštiny na všechny modifikátory: od komínku až po velikánské octaboxy.

Zkoušejte, zkoušejte, zkoušejte!

Při práci se světlem v ateliéru je důležité experimentovat s různými modifikátory, abyste pochopili jejich vliv na výslednou fotografii. Každý modifikátor poskytuje jiný charakter světla, proto je dobré zkoušet různé kombinace a volit to, co odpovídá vašemu záměru. Každá scéna, každý model a každý tvůrčí záměr vyžaduje individuální přístup, a právě světlo je jedním z klíčových nástrojů, jak výsledný snímek dotáhnout k dokonalosti.

Děkujeme 4studio.cz za zapůjčení techniky.