Je noc, po dlouhých šedých dnech jedna z těch, které se dají nazvat jarními. Venku jsou již cítit ty vůně, na které jsme se tolik těšili, máme za sebou výměnu ve skříních, kde tlusté svetry nahradily kraťasy a možná jsme již vysypali techniku z odolných, nepromokavých báglů a nachystali si lehčí a hezčí brašny. Je totiž jaro a my zase budeme hodně venku!
 
Nevím, jak k tomu došlo, ale přišlo to jako rána osudu. Přišla nabídka a já ji bez diskuze přijal. Na poli fotografie a tisku fotografií se už pohybuji dlouho a možná si někdo tam nahoře řekl, že mne postrčí do nějaké jiné role. Tak mě tu máte, plného odhodlání, optimismu, předsevzetí a chuti to dělat tak, jak nejlíp to půjde. Jak nejlíp to dovedu.
 
Můj předchůdce vám přinášel radost dlouhých třináct let. Já jsem v mnohém jiný. Upovídanější. Ani nevíte, jak rád bych vás všechny, kteří čtete tyto řádky, poznal
osobně. Někde na Střeláku, ve stínu stromů, obklopeni Vltavou, tam bychom mohli posedět, pokecat o živote fotografa a já bych jen chodil od stolku ke stolku a nasával informace o tom, co byste rádi četli. Ale to je asi nereálné, takže budeme muset najít jinou cestu. Tak mi třeba napište email, anebo založíme nějakou diskuzi u nás na facebooku, co říkáte? Zajímá mě všechno, jak se vám líbí naše testy, jestli je chcete víc technické, nebo máte raději příběhy osobní zkušenosti, takové, jaké najdete v tomto čísle, ode mne osobně. Jedná se o můj pohled, můj subjektivní pohled na objektivy Sigma 28 mm f1,4 DG HSM Art a Carl Zeiss Milvus 100 mm f2 M. Napište mi také, co byste nejraději četli, co vás irituje, co vám chybí nebo co vás nejvíce obohacuje…