SNAŽTE SE VIDĚT KRÁSU VE VŠEM A V NEVÝHODÁCH HLEDAT VÝHODY: 9 rad od Elišky Kubaníkové
- Anna Poborska
- 24. 9.
- Minut čtení: 7
Eliška, fotografka i modelka v jednom, fotí s úsměvem, nadhledem a bez svazujících pravidel. Miluje momenty, které se nedají zopakovat, a věří, že i drobné nedokonalosti dělají snímek živým. Poprosili jsme ji, aby se s námi podělila o své osvědčené tipy – od nápadu přes samotné focení až po dodání fotek. Nechybí i pár historek. Je to pozvánka k focení, při kterém se všichni baví, a výsledkem jsou snímky, které mají šmrnc i duši.
ELIŠKA KUBANÍKOVÁ – Ahoj, já jsem Eliška, člověk s radostí fotící i žijící. Od roku 2010 se pohybuji ve světě fotografie jako fotomodelína a v roce 2021 jsem se vydala prozkoumávat druhou stranu – s foťákem v ruce.
Všechny snímky v tomto článku ©Eliška Kubaníková
Je pro mě těžké dávat na papír svoje pocity, myšlenky. Já si tvořím svoje obrázky pocitově, intuitivně. Jeden den mám nějaká pravidla, a druhý den je zbořím… Jeden den miluji portréťák 16–55 mm, a druhý širokáč 10–16 mm. Jednou funky barvy, dlouhý nohy, sexy ženy, a pak temná zákoutí „z jiného světa“ a melancholie. A zase ta rozmanitost i rozervanost. A budu se tady asi opakovat – miluju to. Focení je jako terapie adrenalinem, přítomným okamžikem a radostí. Jistě, jde i o fotky, ale především o ten zážitek. Ta tvořivá energie, lidské setkání. Doporučila bych focení každému. Jste tady a teď. A tvoříte. Výsledný obrázek je benefit navíc. Jak už jsem zmínila, nejsem technik – tvořím pocitově, hraju si. Občas to mám nakřivo, pohnuté a rozmazané. Ale co už, to je moje realita. I my sami jsme občas nakřivo, realita se ohýbá a přetváří. A je pro mě úžasné přijmout tu krásu v dokonalostech i nedokonalostech, i v rozmazaných pocitových momentech. Tady je pár mých rad a postřehů z let, kdy jsem stála před foťákem i za ním. Nejsou to žádné striktní návody, spíš drobné střípky, které vám možná rozproudí chuť tvořit po svém.
1 Hrajte si s doplňky
Pro dotvoření či ozvláštnění scény a pro variace k pózování ráda využívám různé doplňky. A tak mě poměrně často vídávají ve vetešnictvích, sekáčích, bazarech… což vřele doporučuji, protože takové vetešnictví je pro mě dávka inspirace. Fotka je iluze, a tak i z kusu látky nebo organzy se toho dá vykouzlit… A pokud bych to vzala z pohledu modelky – s kusem látky či nějakým předmětem můžu vymyslet více variací na fotku než jen sama se sebou. Je se čeho „chytit“… rozehrát výtvarný příběh. Alternativní svícení je také veliká zábava a za málo peněz – svíčky, lampy, světýlka.
2 Zkoušejte různé lokace
Mimo lokace, které lákají svou existencí všude okolo nás a zdarma – louky, bažiny, ruiny, městská zákoutí – je milé využít v zimních měsících, aby nám modelíny netrpěly zi- mou, zajímavé apartmány a vnitřní prostory. To mě tak baví – těšit se na tvoření už jen tím dobrodružným a napínavým výběrem apartmánu.
Ale prosím, nebuďte jako já, že si zaplatíte superšťavnatý a neotřelý prostor (byla tam mimo jiné prosklená podlaha, nasvícená sprcha) a pak fotíte krásku přes skleněnou vázu u bílé zdi, protože na to prostě máte náladu. Nebo takhle – je skvělé tvořit, na co právě máte náladu. Ale je to neuctivé vůči prostoru…
K této lokaci v Budapešti se pojí i příběh o mateřských (foto) instinktech. To jsem takhle rozmlouvala s modelkou ve foto-pauze a najednou mi foťák z popruhu na krku letí dolů na betonovou zem. Sám se vyvlékl. Téměř zástava srdce – a nepochopitelně (tedy pro moje pohybové schopnosti dozajista nepochopitelně) superrychlá reakce a asi centimetr nad zemí jsem ho stihla chytit. Ano, miluju svůj foťák.
Pokroucená realita (Kreativní možnosti) a jak na ni:
Zrcadla, skleničky, krystaly, igelitové pytlíky, bublinkové fólie, odrazy, divnoúhly, víceexpozice, dlouhý čas, mlhostroj pro tajemnou atmosféru… Věci staré a rozbité. Snažte se vidět krásu ve všem a v nevýhodách hledat výhody.
3 Nikdy nepodceňujte přípravu
... a pak může být vše jinak, podle naší nálady, ale příprava mi dělá klid na duši. Pro mě je příprava důležitá. Naladit se na vizi a přání moje i modelky. Každému pasuje něco jiného, a tak je dobré najít tu společnou cestu. Vybrat outfity i lokaci. (Pozor, i lokace může být ve střetu – někdo je nerad ve vodě, někdo to miluje. Modelka to musí milovat, to je dobrý základ pro kreativní tvoření.)
Pokud mám přípravu hotovou a vize je kompletní, pak už buď jedeme dle domluveného scénáře, anebo je vše nakonec jinak. Ale to nevadí, děláme, jak cítíme. Pro můj klid je příprava předem opravdu důležitá.
4 Nápadovníček - vždy s sebou!
Pro mě je to úžasná a nepostradatelná věc. Nosím ho všude s sebou, protože člověk nikdy neví, kdy přijde inspirace nebo nápad. Občas totiž přijde – a stejně rychle zase odejde. Byla by škoda o něj přijít! Takové myšlenky vás často zastihnou před spaním nebo třeba v MHD. Nikdy nevíte!
5 Hledejte inspiraci kolem sebe
Inspirace je všude. Čím víc to sleduju, tím víc to ke mně chodí samo… Znáte to? Je krásné, jak to funguje – ať už jde o jakékoli téma. A pak jsou dny, kdy je tma. Nic. Ale to je také dar – o to větší radost pak přinesou dny, kdy nápady proudí samy od sebe.
Možná i proto tak ráda jezdím vlakem – je to přehlídka kouzelných lokací: bažiny, pokroucené stromy, louky… Taky ráda chodím pěšky a když to jde, volím nezvyklé cesty. Nikdy nevíte, na jakou novou lokaci narazíte. I obyčejná, trochu ošuntělá stěna v ulici vedle té, kudy chodíte obvykle, může být parádní úlovek.
Pinterest a Instagram – tam mě baví sledovat fotky lidí, přátel a známých z fotografi cké rodiny. Inspiraci přinášejí i filmy, hudba, náhodná setkání na ulici. Nebo živly – víte, jak jsou inspirativní? Vítr ve vlasech a látkách, emotivní déšť, voda. Divoký oheň a tanec okolo něj, tajemné nasvícení. Země – nádherná i tehdy, když je tekutá. Třeba válení se v blátíčku – nesmírně příjemné a fotogenické.
Když už jsme u inspirace – tenký ledík ke kopírování, asi ano. Mrzí mě nešvar, který se na fotoscéně rozmáhá. Kéž by fotka byla pro každého radostí, a ne strastí. Pojďme být šťastní, pokud jsme pro někoho inspirací. A naopak – nechme se volně inspirovat, pokud něčí práce ladí naší duši i oku.
V době, kdy už toho bylo nafoceno tolik… patent na konkrétní styl fotografie, domnívám se, neexistuje. Tím ovšem nepodporuji kopírování. Věřím v přirozenou vnitřní morálku – člověk cítí, jestli je to v pořádku, nebo už to neladí. A pokud necítím, že je to v pořádku, proč tomu věnovat zájem a energii.
A když už jsme u té morálky – soutěžení a výstavy s fotografiemi, které nejsou vlastním autorským dílem… Mám na mysli situaci, kdy si fotograf sám nevymyslel ani nastavení foťáku, scénu, světlo, modelku, ani nic okolo toho. Jedna moje milovaná duše k tomu řekla: „Když si nabereš jídlo na cateringu, tak sis za něj zaplatila a ano, můžeš ho sníst, ale nebudeš říkat, že jsi ho uvařila.“
Možná tomu prostě jen nerozumím – nevadí. Já se dál soustředím na své radostné pobíhání a poskakování s foťákem kolem krásek, to mi přináší radost. (A když se potkají dva sobi, radost se násobí.) Hlavně ať je každý s foťákem šťastný a tvoří od srdce to, co ho oslovuje.
6 Pečujte o modelku
Slovně i prakticky – chvalte ji, když jste spokojení. Společné nadšení rozvíjí možnosti, schopnosti a kreativitu! Péče by měla být samozřejmostí, ale často si to fotograf neuvědomuje.
Když je fotograf v botách, ale podlaha je studená a modelka bosá. Když je fotograf oblečený, ale modelka polonahá. Fotogenické skály řežou. Řeka není jen krásná, ale i ledová. Peří je poetické, ale v očích ho nechcete. A taky – nakrmená a napojená bytost přináší víc radosti. Zájem o modelku, její komfort a bezpečí je důležitou lidskou součástí, která dotváří pohodovou a důvěryhodnou atmosféru, kde se dá tvořit.
7 Hudbou roztají ledy
A když jsme u tvoření atmosféry – úžasná a jednoduchá pomůcka je hudba. Snadno pomůže dotvořit náladu i atmosféru.
Jako modelka z dřívějších dob ji mohu nadšeně doporučit. Jen se musím přiznat, že u mě to je spíš „káže vodu, pije víno“ (doslova, byť to není chvályhodné) – repráček s sebou na focení nevozím a většinu času si s modelkami prostě povídáme, což je taky úžasné. Ale pro rychlé a účinné naladění atmosféry – bez repráčku ani ránu! A slibuji, že si už konečně pořídím vlastní.
8 Komunikujte, komunikujte...
Komunikace je kouzlo, kterým si otevíráme nové „fotografické“ vztahy a příležitosti. Už od prvního kontaktu kouzlíme – sdílíme své představy, nadšení pro téma, pocity i hranice. To je dobré si vyjasnit ještě před setkáním, protože ne pro každého je přirozená nahota nebo výraznější projev. Společně se naladíme, od úvodu přes samotné focení až po závěr se šťastným koncem – tedy dodání fotek.
Protože si do hlavy nevidíme, považuji komunikaci v průběhu focení za klíčovou. A k dodání fotek: nemusí to být hned, ale mělo by to být v rozumném časovém rámci – ne až ve chvíli, kdy má modelka úplně jiný účes a od focení uběhla věčnost. Včasné dodání buduje důvěru i nadšení – a to my fotografové rozhodně chceme. Neníliž pravda?
9 Volte dynamické pózování
Pózování je pro mě hlavně o pohybu. Věřím mu, je opravdový a živý. Ano, je to zachytávání momentů a velkou roli v něm hraje i „prvek náhody“ – a právě to miluju. Když se stane to kouzlo a vznikne snímek, který promlouvá k duši (nebo alespoň k oku) a funguje to. Pravidla–nepravidla, hlavní je, že je z toho něco cítit.
Modelka se musí cítit komfortně a krásnou – to je základ, aby se kouzlo mohlo stát. Dejte jí prostor, každá bytost má jiný pohybový i výrazový projev, svou vlastní krásu. Nechte ji projevit emoce, pocity, osobnost.
Tím nechci pomlouvat statičtější focení – má své argumenty. Jen teď to cítím tak, že pro mě pohyb, se všemi svými nedokonalostmi, vítězí. A vím, že zítra to může být jinak – kdysi jsem tvrdila, že fotím výhradně černobíle, a do měsíce se ze mě drala barva hlava nehlava. Černobílou miluju pořád, ale stejně tak výrazné barvy.
Miluju dynamické pózy i „nepózy“. Pomáhá k nim běhání, tanec, hopsání – prostě jakékoli tajtrlíkování modelky před foťákem. A fascinují mě vlasy v letu – modelky jimi házejí tak často, že z dálky nejspíš vypadáme jako banda šílenců. Ale je to zábava pro nás i pro okolí.
Emoce ve fotce? Ano, prosím! A mám pocit, že k nim pohyb pomáhá. Uvolní tělo, povolí strnulost a pocity mohou volně ven.
A hlavní doporučení?
Radost, nadšení a věrnost sobě. Buď to cítím, anebo necítím. Tak jednoduché to je... anebo ne?
