CANON EOS R6 V: Když se z fotoaparátu stane kamera

Na první pohled je jasné, že Canon R6 V je jiný než dosavadní modely v této třídě. Vychází z řady R6, ale posouvá ji směrem, který je tentokrát jasně orientovaný na video a tvorbu obsahu. Fotografie tu zůstává, ale není už hlavním těžištěm. V testu se proto zaměřujeme na to, jak tenhle posun funguje v praxi a jak se s R6 V pracuje v reálném použití při natáčení i focení.

Text a foto: Marcel Jašek

Cena: 59 990 Kč

www.canon.cz

Konstrukce a ovládání

Canon EOS R6 V je na první pohled trochu jiný než většina fotoaparátů řady EOS R. Chybí mu elektronický hledáček, díky čemuž je nižší a celkově kompaktnější. Zároveň ale působí robustněji v oblasti gripu a zadní části těla. Důvodem je aktivní chlazení, které si vyžádalo více prostoru uvnitř konstrukce. Fotoaparát je tak o něco hlubší a širší, než by se mohlo zdát z fotografií. Přes robustnější vzhled se drží velmi dobře. Hluboký grip padne jistě do ruky a hmotnost necelých 600 gramů působí v praxi příjemně lehce. Ani

při delší práci nemá člověk pocit, že by držel těžký nebo neobratný přístroj.

Absence hledáčku není jen konstrukční zvláštnost. Canon tím jasně ukazuje, komu je EOS R6 V určen. Počítá se s prací přes výklopný displej nebo externí monitor, což odpovídá současnému způsobu natáčení videa i tvorby obsahu pro sociální sítě. Potěší také velké množství programovatelných tlačítek. Ovládání si lze přizpůsobit vlastním potřebám a důležité funkce mít neustále po ruce bez zbytečného hledání v menu. To ocení zejména tvůrci, kteří často přepínají mezi různými režimy natáčení.

Zajímavostí jsou dva stativové závity. Kromě klasického spodního nabízí EOS R6 V také závit na boku těla pro vertikální natáčení. Pro tvůrce obsahu na Instagram, TikTok nebo YouTube Shorts je to praktický detail, který eliminuje potřebu různých držáků a adaptérů. Menu zůstává věrné tradičnímu stylu Canonu. Je přehledné, logické a rychlé. Právě v kombinaci s množstvím programovatelných tlačítek a dvojicí stativových závitů je vidět, že EOS R6 V nevznikl jako běžný fotoaparát s dobrým videem, ale jako na video zaměřený nástroj, který si zároveň zachovává všechny schopnosti moderního fullframového fotoaparátu.

V praxi: Pohled fotografa (Marcel Jašek)

Osobně se mi Canon R6 V líbil už na první uchopení. Tělo je kompaktní, ale zároveň působí v ruce pevně a hranatě. Grip je jistý a pohodlný. Ovládání mi nedělalo žádný problém, ale jsem zvyklý na prostředí Canonu. Menu i celková logika mi přišla přehledná a intuitivní. Zpracování působí kvalitně a odolně. Jediná věc, na kterou jsem si musel znovu zvyknout, je jiný způsob zapínání a vypínání fotoaparátu. Několikrát se mi stalo, že jsem ho nechal zapnutý, protože pohyb páčky je jinde než u starších modelů. Velkou změnou pro mě byla práce s bateriemi. Používal jsem originální LP E6P a také starší LP E6 z EOS R a první generace R6. Starší baterie ale nejsou plně kompatibilní a fotoaparát je buď neakceptuje, nebo omezuje jejich funkce. To je důležitá informace pro každého, kdo přechází ze starších Canonů a má doma více baterií.

Hodně pozitivně vnímám množství programovatelných tlačítek. V praxi to znamená, že si člověk může přizpůsobit ovládání přesně podle sebe a výrazně si tím zrychlit práci. Přepínání mezi foto a video režimem je rychlé a přirozené, a nemusíte nic složitě hledat v menu.

Při testování jsem používal i objektiv RF 20–50 mm f4 L PZ. Ten k tělu sedí velmi dobře a rozsah ohnisek pokrývá většinu situací. Power zoom jsem v praxi nepoužíval přes páčku na těle fotoaparátu, protože jsem zvyklý zoomovat přímo přes kroužek na objektivu, který mi pro práci vyhovuje víc. Autofokus funguje velmi jistě a rychle. Sledování očí a objektů je přesné a spolehlivé i při pohybu. Dotykové ovládání patří k tomu nejlepšímu, co jsem v této třídě zkoušel. Stačí klepnout na objekt a fotoaparát ho okamžitě sleduje. Během focení jsem si všiml, že kvůli absenci hledáčku jsem začal častěji komponovat a přirozeně víc fotit na výšku. Výklopný displej tomu hodně pomáhá a celkově to podporuje moderní styl tvorby obsahu. Na druhou stranu při focení venku na slunci je viditelnost displeje omezená, a tady by hledáček dával větší jistotu. Elektronická závěrka fungovala v běžných situacích bez problémů, ale při rychlém pohybu jsem nezkoušel jít do extrémů, takže to beru spíš jako otevřený bod pro náročnější použití. Celkově na mě R6 V působí jako velmi schopný nástroj, který je ale jasně zaměřený směrem k videu a hybridní tvorbě. Fotografování tu zůstává, ale není hlavním cílem.

V praxi: pohled kameramana (Adéla Vymazalová)

První dojem byl hlavně o tom, jak se kamera držela v ruce. Působila jistě, nic neklouzalo a celkově se mi s ní pracovalo fakt pohodlně i při delším natáčení. Hodně rychle jsem si zvykla na to, že mám všechno důležité hned po ruce a nemusím nic složitě hledat v menu nebo někde lovit. Hodně jsem ocenila vertikální stativový závit, protože na sítě je to za mě úplně ideální věc. Prostě jsem kameru dala rovnou na výšku a mohla jsem hned točit, bez jakéhokoliv přestavování. Stejně tak přední tlačítko na nahrávání mi sedlo hned, bylo přesně tam, kde jsem ho potřebovala, a člověk ho začne používat úplně automaticky.

Co mě fakt bavilo, byl power zoom. Dalo se s tím krásně hrát, jednou pomalu a plynule, jindy zase dramatičtěji a rychleji, a měla jsem pocit, že si tím řídím náladu záběru. Velkou radost jsem měla z pre-recordingu, protože tohle je přesně věc, která mi v praxi dřív často chyběla. Kolikrát mi utekly začátky záběrů, a tady jsem měla jistotu, že kamera už vlastně nahrává dopředu, takže se nic zásadního neztratilo. Autofokus mě hodně příjemně překvapil tím, jak dobře držel oko nebo pohybující se objekt. Stačilo jen ťuknout na displej a kamera si to sama hlídala, takže jsem se mohla víc soustředit na scénu než na ostření. Dotykové ovládání bylo rychlé a reagovalo okamžitě, všechno působilo přirozeně a člověk se v tom rychle zorientoval a přestal nad tím přemýšlet.

Velké plus pro mě byl Canon Log 2 a 3, protože obraz pak dává mnohem větší prostor v postprodukci. Dá se hezky pracovat s barvami i dynamikou a není to nijak svázané. Stabilizace pro mě byla hodně důležitá věc, protože točím hodně z ruky a tady jsem měla klid, že záběry budou plynulé i v pohybu, bez nutnosti pořád vytahovat gimbal. Celkově jsem z toho měla dobrý pocit. R6 V na mě udělala dojem jako kamera, která tě spíš vede k tomu tvořit, než aby tě zdržovala nastavováním. A upřímně… kdybych na to měla rozpočet, tak bych o ní asi hodně vážně přemýšlela.

Závěr

Canon R6 V je z mého pohledu velmi specifický posun v rámci řady R6. Na první pohled působí jako klasický Canon, ale rychle se ukáže, že prioritou je video a moderní tvorba obsahu. Fotografická část tu funguje velmi dobře, ale je spíš v roli doplňku než hlavního směru. V praxi mi nejvíc sedla rychlost ovládání, jistota autofokusu a možnost přizpůsobit si tlačítka podle vlastních potřeb. Velmi příjemná je také práce přes dotykový displej, který patří k nejlepším v této třídě. Největší omezení pro mě byla absence hledáčku a nutnost spoléhat se jen na displej. Stejně tak kompatibilita starších baterií může být pro některé uživatele nepříjemnou změnou. Pohledem fotografa bych stále volil spíše klasickou R6 III, protože nabízí větší univerzálnost. R6 V ale dává smysl tam, kde je prioritou video a rychlá tvorba obsahu. Za mě je to velmi povedený specializovaný nástroj, který si najde své konkrétní publikum.

Líbí se mi

• Špičkové video funkce včetně 7K RAW a 4K 120p bez ořezu

• Aktivní chlazení pro dlouhé natáčení

• Výborný Dual Pixel CMOS AF II se sledováním objektů

• Stabilizace obrazu až 7,5 EV

• Promyšlené ovládání pro video včetně vertikálního závitu a předního REC tlačítka

  
  

Mohlo by být lepší

• Chybí elektronický hledáček

• Pouze elektronická závěrka

• Vyšší nároky na rychlé a kapacitní paměťové karty

• Pro fotografy méně univerzální než klasická řada R6