UV fotografie, přesněji „Ultra Violet Induced Visibile Fluorescence Photography“, je neskutečně zábavná disciplína a odvětví fotografie, kdy míříte vaše magické krabičky produkující obrázky na barvy, které pod UV světlem svítí. Neskutečně to chytá lidské oko a každý se za tím otočí, protože tak jasné a kontrastní barvy se v přírodě běžně nevyskytují. A proč pod UV světlem některé věci doslova září? Je to dané tím, že obsahují fluorescenční částice, které pohlcují lidskému oku neviditelné UV záření, excitují se a následně začnou samy vydávat světlo ve viditelném spektru. A to je něco, co už náš foťák zvládne vyfotit.
Text a foto: Kuba Ludwig
KUBA „PIROŽEK“ LUDWIG, ajťák, kutil, nadšený tvůrce larpů, majitel nejroztomilejšího kanadského retrievera a naprostý blázen do UV fotografie. Vášeň pro focení má odmala, ale až s covidem se rozhodl pořídit si svoje první bezzrcadlo od Sony, a od té doby fotí, co vidí. Primárně reportážní fotografii, boudoir/akt a portréty. Pokud se mu to podaří, snaží se prosadit UV barvičky všude.
ČERNÉ SVĚTLO
Hodně lidí má UV fotky spojené s ikonickou fialovou barvou – je to přece ultra fialové světlo, ne? Vůbec ne, UV světlu se taky jinak říká „černé“ světlo a pokud máte dokonalý zdroj UV, tak jediné, co v něm bude vidět, jsou právě ony fluorescenční materiály. Protože jsou ale takové zdroje světla drahé, používají se často levnější LED panely (na diskotéce, v klubu atd.), které vyzařují i ono klasické viditelné fialové světlo.
Co je potřeba?
Dobře, to by byla teorie, ale pokud chcete začít fotit UV, jak na to? Co budete potřebovat? Začneme světlem, protože bez něj to nejde, a tam máme hned několik možností. Pokud chcete co nejméně viditelné fialové, doporučuji sáhnout po UV
zářivce. Pořídíte ji zhruba za tisícovku a udělá hodně parády. Má ale takový
drobný neduh. Jestliže nemáte statický ateliér, kde ji někam přiděláte, ale chcete UV fotit třeba různě po akcích nebo venku, tak zářivky jsou velmi křehké a mám pocit, že ty UV se dělají z materiálu, který se rozbíjí už jen při pohledu.
Výrazně odolnější možnost jsou UV LED světla, obvykle se prodávají ve formě podlouhlých panelů a používají se v klubech jako floodlight, ať všem bíle svítí zuby. Výhodou je, že to světlo je prakticky nerozbitné a jde snadno přidělat na klasický stativ. Nevýhodou je velké množství fialového světla, ale s tím si poradíme v části článku o postprocesu. Opět, jako u zářivky, základní cena je do tisícovky, takže z pohledu foto
vybavení je to docela levné.
Fajn, máme světlo, dál potřebujeme nějaké ty mysteriózní „fluorescenční materiály“, o kterých mluvím na začátku. Opět to není žádná věda, překvapivě hodně věcí pod UV opravdu hezky svítí. Osobně mám v batohu maličkou UV
svítilnu a pak jsem v obchodě za toho divnýho pána, co si ve dne na věci svítí
baterkou. Pokud ale půjdeme po klasice, jsou to barvy pro body paint, u kterých
je specificky napsáno, že svítí pod UV. Nejčastější spektrum barev je neonově žlutá, oranžová, zelená, růžová a bílá. Méně svítivé jsou pak modrá, fialová (překvapivě) a červená. Barvičky se dají koupit jako vodou ředitelné v lisované paletce, nebo jako už naředěné barvy. Maluje se pak čímkoliv, co máte po ruce. Štětec, houbička, prsty… Pokud jste na tom jako já, tedy váš nejlepší výtvor štětcem je stick figure s křivou hlavičkou, hodí se mít kamarády, co umí malovat na jiné kamarády.
Hodí se i mobil?
Teď, když máme světla a barvy, už to jde samo, stačí nám jenom foťák. Tady bych rád řekl, že ač jsem zastánce fotografování mobilním telefonem a myslím si, že při dobrém světle už dneska z high end telefonů lezou dost pěkné fotky, pro UV to neplatí. Telefon si
velmi obtížně poradí s tím, že celá scéna je fialová a v ní jsou velmi kontrastní namalované obrazce. Špatně rozpoznává obličeje a postavy, takže AI, která se o úpravu
fotek interně stará, nemá svoje berličky pro dobrý postprocess, a vychází z toho obvykle divně barevně přepálené fialové výtvory. Jsou výjimky, ale chce to mít aplikaci pro manuální režim a vědět, co člověk dělá (stáhnout černé, stáhnout stíny, poladit kontrast, zvýraznit konkrétní barvy), a to už je lehčí si vzít profi techniku.
Nastavení
Co se týče nastavení foťáku, je to lowlight focení, kde jsou věci s vysokým kontrastem, protože UV barvy masivně září. Tady vám může přijít k dobru fakt, že UV LED panely vydávají i viditelné světlo, a pokud nechcete fotit vyloženě jen to, co je namalované barvou, tak se vám bude hodit, že zbytek scény je nějak osvětlený. Máte samozřejmě možnost přinést do scény vlastní světlo navíc, já používám ledkové svítící tyče, nastavené na nějakou fajn komplementární barvu k tomu, jak je model namalovaný (světle modrá, fialová, zelená, červená), ale vystačíte si i se studiovým světlem s barevným gelem, nebo klidně lowcostově třeba s červenou a zelenou čelovkou.
Objektiv si vezměte takový, kterým chcete fotit, když není moc světla, tzn. klasiky jako nifty-fifty, „pětaosmdesátka“ atd. Obecně, pevné rychlejší sklo tady udělá hodně parády, ale moje první UV fotky jsem fotil seťákem 16–50 mm f3,5–5,6, a taky to šlo. Nenechte v tomhle směru techniku, aby vás limitovala. Protože UV světlo jde obvykle z kontinuálního zdroje, budete potřebovat na focení šero, nebo ideálně tmu. Přes den se to taky dá, ale díky velkému množství světla ve scéně se anuluje výhoda UV barev a stačí vám klasický bodypaint, takže bych to spíš nedoporučoval zkoušet. Pokud vás napadne, jestli by nešlo mít místo kontinuálního světla třeba záblesk, co dělá UV, tak nás to pěkně dostává k odstavečku o bezpečnosti takového focení s UV světlem.
JE TO NEBEZPEČNÉ?
Selským rozumem můžeme dojít k úvaze, že pokud se UV světlo používá na dezinfekci nebo na opalování v soláriu, asi nebude fajn se do něj koukat 8 hodin denně bez ochrany zraku. Ačkoliv je rozdíl mezi UV-A, B a C světlem (vygooglete to, vydalo by to na pár stránek), ani jedno z nich není pro náš organismus zrovna super věc, které se chceme vystavovat dlouhodobě. Pod UVčkem nejvíc trpí kůže a oči, protože je to stejné, jako když se jdete opalovat, nebo naznáte, že je dobrý nápad koukat bez brýlí do sluníčka. Není ale potřeba panikařit, UV světlo je všude kolem nás, největší zdroj je ta velká svítící koule na obloze, ale stejně jako je dobré si limitovat dobu v soláriu, je fajn nemít „cool foto doupě“, kde svítí UV celý den. A když můžete, tak si na focení dávejte pauzu, a to světlo zhasněte. Jo, a UV blesky se běžně nevyrábí proto, že někdo zjistil, že když tím pak lidem na portrétním focení blikáte do očí, tak oslepnou.
Vybíráme rekvizity
Ale dost bylo strašení, pojďme se mrknout na nějaké zajímavé tipy a vychytávky, co všechno jde s UV dělat. Oblečení! Jo, hromada hadříků pod ním svítí, spousta se ho vyrábí přímo s účelem, že bude svítit pod UV. Nechci ukazovat na žádné konkrétní čínské tržiště, ale asi víte, co myslím. Takže pokud malování není vaší silnou stránkou, pořád můžete svoje modely do něčeho obléct. Od klobouků, šátků, harnesů, spodního prádla všech tvarů a velikostí, UV plášťů a bot až po nejrůznější doplňky… Důležité je
s tím nepřehnat, nechcete totiž mít na fotce svítící hromadu UV barev. Stejně jako všude
jinde, méně je více.
Ostrá fotka s delší expozicí
Dalším super trikem je použití barevných blesků, které vám umožní mít UV fotky krásně ostré, ale přesto si pořád zachovat ten kontrastní barevný efekt. Doporučuju tmavě
fialový nebo modrý gel, a k tomu stačí obyčejný systémový blesk. Na obličej (nebo na to, co chcete mít ostré) si lehce přidat světlo bleskem, zbytek nechat vymalovat fialové světlo z UV panelů. Tuhle techniku hojně používám a můžete ji vidět na fotkách v tomto článku. V postprocesu pak případně odeberu fialovou složku, pokud si chci nechat jen místo, kde mám blesk a kontrastní barvy, a máte nádhernou a ostrou UV fotku, v naprosté tmě na 1/60, f3,5 a ISO 100.
AIRBRUSH
A můj nejnovější objev je možnost použití šablonek a UV barev do airbrushe, což dokonale vyřešilo můj problém s tím, že na lidi neumím malovat. Někde okolo článku se povaluje fotka slečny s hromadou trojúhelníků na těle, a je to dělané přesně touhle technikou. Do té doby jsem používal štětec a papírovou pásku, ale vždycky mi ta barva někde ukápla, rozpila se a nevypadalo to dobře. Trojúhelníček vystříhaný z kusu fólie, co jsem našel doma, plus airbrush, a paráda byla na světě. U nás se dají celkem v pohodě koupit UV barvy naředěné pro airbrush a i můj nuzný nástroj na baterky to zvládá velmi dobře. Šablonky si můžete buď udělat sami, nebo jich jde objednat kilotuna různých druhů z internetu, hledejte věci jako temporary tattoo stencils atd. Opět, fajn trik pro lidi, co neumí malovat, ale chtějí na modely dostat hezké tvary a obrazce.
Díky moc, pokud jste dočetli až sem. Doufám, že vás čtení inspirovalo zkusit zase něco nového, a pokud si na základě tohoto povídání půjdete zkusit něco pod UV, napište mi na IG (@pirozek_cz) nebo FB (@pierogiphotography) a pochlubte se! Hodně zdaru a dobré světlo.
Comments